Plzeň 2018

1. 1. – 31. 12. 2018

Celoroční plzeňské oslavy 100. výročí založení samostatného československého státu.

Festival světla a Historický víkend ve stylu první republiky, výstava Sto let republiky očima pěti plzeňských generací, 100. výročí narození slavných Plzeňanů - herce Miroslava Horníčka nebo fotografa Viléma Heckela, opera Prodaná nevěsta pod širým nebem na náměstí Republiky. To je jen část z akcí celoročního projektu s názvem Plzeň 2018, který vyvrcholí v říjnu velkolepými třídenními oslavami vzniku republiky, a neomezí se jen na město Plzeň, ale rozšíří se do celého Plzeňského kraje. Při této příležitosti bude vystaven originál hry Fidlovačka, psaný rukou Josefa Kajetána Tyla, s textem české národní hymny. Její počáteční slova „Kde domov můj“ se stala ústředním mottem celého projektu, který se uskuteční ve spolupráci města Plzně a Plzeňského kraje.

Dramaturgie projektu Plzeň 2018 zahrnuje tradiční akce města i zcela nové počiny. První z desítek událostí bude už 19. ledna ples města, který se v prostorách Měšťanské besedy ponese v duchu první republiky. V průběhu celého roku se pak budou střídat výstavy, festivaly, koncerty a další akce, reflektující vznik československého státu. Nostalgický návrat do časů první republiky i dobovou atmosféru si při různých příležitostech budou moci užít Plzeňané i návštěvníci města všech generací.

Akci podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

Program Plzeňských oslav vzniku republiky, 27. a 28. 10. (PDF, 650 kB)

Hlavní akce

Více informací

Termín	Akce	Realizátor	Místo konání
16. – 17. březen	Festival světla BLIK BLIK Festival světla BLIK BLIK už třikrát rozsvítil ulice Plzně. V březnu, kdy ještě trvá zimní čas a počasí umí překvapit, se na neobvyklých místech města setkalo více než 40.000 diváků – obyvatel Plzně i jejích návštěvníků z blízka i z daleka. Prohlídková trasa v roce 2018 bude směřovat od Masarykovy školy přes Slovany k DEPO2015. Samostatně pak budou k vidění instalace v areálu Plzeňského Prazdroje. Festival obsahuje 8 projekcí a 7 světelných instalací a tvůrčí dílny pro děti. Připojí se také k oslavám sta let založení Československa. Na programu festivalu spolupracuje Plzeň 2015, z. ú. s pražským festivalem Signal, festivalem Biela Noc v Košicích a Bratislavě, festivalem Kronach Leuchtet v Německu, Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara, umělci z Čech, Německa, Slovenska, Maďarska nebo Srbska.	Plzeň 2015 z. ú	převážně Městský obvod Plzeň 2-Slovany
17. květen – 31. říjen	Výstava Sto let republiky očima pěti generací Základní linií výstavy bude návaznost na úspěšný projekt z roku 2015 Plzeňské rodinné fotoalbum, kdy se podařilo nasbírat na 4500 fotografií, z nichž vznikly dvě velké výstavy a jedna publikace. Výstava 100 let republiky očima pěti generací tento koncept rozšiřuje a doplňuje dobové rodinné fotografie o předměty každodenní potřeby (nábytek, oblečení, hračky, kola, auta…), a to nejen výstavní, ale hravou a interaktivní formou, typickou pro výstavy v prostoru DEPO2015. Výstava se zaměří na životní styl a design v pěti vybraných obdobích v konfrontaci s prezentací každodenního života obyvatel města prostřednictvím autentických vzpomínek a na pozadí velkých historických a společenských událostí. Výstava neobvykle rozčlení století republiky na 5 období, jejichž jednotícím prvkem jsou zlomové události. Na nich budeme s diváky a přispěvateli hledat podstatu naší identity, vlastností a hodnot. Ať už to je přerod První republiky v Protektorát, zlom z poválečné euforie do komunistické totality, zánik energie Pražského jara v normalizaci, letargie konce 80. let v konfrontaci s překotnými změnami v 90. letech nebo aktuální období, kdy Česká republika hledá sílu pro své evropanství v konfrontaci s národoveckými a nacionálními tendencemi.	Plzeň 2015 z. ú.	DEPO2015
8. – 10. červen	Historický víkend ve stylu 1. republiky Historický víkend pořádá Nadace 700 let města Plzně již od roku 1995. Centrum města ožívá dávnou i nedávnou historií, plzeňskou, českou, nahlédli jsme však i do zámoří. Rok 2018 bude v České republice ve znamení oslav založení naší republiky a tak ani Historický víkend nebude výjimkou. Objevená dávná kronika se zhmotní ve stínu katedrály sv. Bartoloměje a dá nahlédnout do mnohých tajů historie našeho města. Po tři dny bude připraven pestrý program na několika scénách, ožijí také některé z historických budov. Samozřejmostí bude sobotní večerní Vejšlap plzeňských strašidel, který je fenoménem Historických víkendů. Plzeň se dokonce může pochlubit rekordem v počtu strašidel na jednom místě. Je z roku 2009 a sešlo se jich 4402.	Nadace 700 let města Plzně	centrum Plzně
15. červen – 14. říjen	Výstava Svéráz aneb Hledání národního stylu – na vybraných předmětech z oblasti dějin umění, ale i každodenní potřeby představí výstava proces konstituování tzv. „českého národního stylu“	Západočeské muzeum v Plzni	Západočeské muzeum v Plzni
20. červen - 16. září	Výstava Anatomie skoku do prázdna. Rok 1968 a umění v Československu. Výstava je soustředěna na léta 1966 až 1973, ve kterých je dobře vidět, jak se domácí umění emancipovalo a začalo se sebevědomě zapojovat do mezinárodních struktur umělecké scény. Reaguje nebo předjímá všechna důležitá témata a přístupy – novou geometrii, novou figuraci, konceptuální umění a umění akce. Podobně se uvolnila celá společnost, dobová média svědčí o docela jiném klimatu, než jaký společnost svazoval začátkem 60. let. To se zintenzivnilo zejména poté, co se generálním tajemníkem strany stal Alexandr Dubček – a otevřela se cesta k procesu, které známe jako Pražské jaro. 21. srpen 2968. Málokdo si dokázal představit, že dvacet let po válce, v době míru a „normálního“ života, mohou bez varování, bez jakéhokoli právního potvrzení vojska cizích, byť spřátelených armád vstoupit na území suverénního státu. Průběh invaze známe z dobových fotografií a několika víceméně amatérských filmů. Jako přímá reakce na okupaci vznikla řada výtvarných děl, ale v průběhu druhé poloviny roku 1968 i 1969 se objevila další, která na absurditu okupace a na šok a zklamání reagovala i v abstrahované či symbolistní podobě. Proto představíme různorodou skupinu prací, kterým je společný rok vzniku a jakýsi pocit zastaveného času, zmraženého okamžiku. Forma je vysoce aktuální, je v nich esence šedesátých let, ale obsah se z minuty na minutu proměnil. Ruce Evy Kmentové nebo Jozefa Jankoviče, Opuštěný piedestal nebo Tichá krajina Jiřího Koláře, portrét Franze Kafky Václava Hejny jsou vysoce osobní a intenzivní reflexí nepochopitelné a zdravým rozumem nepřijatelné události. Výstavu uzavře několik děl, které vznikly na prahu začínající normalizace – v jedné skupině jsou přítomny smutek a deziluze, další jsou východiskem k umění 70. let – naznačující jak vlnu emigrace, tak koncepty a performace odehrávající se daleko od oficiálního života. Výstava bude doplněna celou řadou doprovodných programů – dobové filmy, hudba, setkání s pamětníky aj. Zastoupení autoři: Jiří Kolář, Jitka a Květa Válovy, Rudolf Volráb, Václav Boštík, Věra Janoušková, Jiří Načeradský, Eduard Ovčáček, Jan Zrzavý, František Janoušek, Alena Koenigsmarková, Stanislav Bukovský, Stanislav Kolíbal, Eva Kmentová, Ivan Steiger, Vladimír Jiránek a další; dokumentární filmy a fotografie.	Západočeská galerie v Plzni	výstavní síň Masné krámy
7. září	Open Air Prodaná nevěsta Bedřich Smetana napsal Prodanou nevěstu jako lidovou a zábavnou podívanou, která se odehrává právě na Plzeňsku na začátku devatenáctého století. Inscenace v kulisách plzeňského historického náměstí nabízí možnost vytvořit Prodanou nevěstu tak, jak si ji pravděpodobně mohl představovat sám autor. Opera bude uvedena ve verzi z r. 1870, která počítá s kompletně zhudebněnými recitativy a tanci. Měla by být realizována s naprostým respektem k tradici a zcela klasicky, za využití těch nejmodernějších technologií. Je určena pro všechny věkové skupiny. Divákům nabídne mnoho taneční scén, jedno velké defilé komediantů a velké sborové výstupy, na kterých by se mohly podílet i místní folklorní soubory.	Plzeňský kraj ve spolupráci s DJKT	náměstí Republiky
7. září – 4. listopad 2018	Výstava Rok 1918 a umění v Plzni. Československá samostatnost v historii plzeňského uměleckého života 1914–1928 Výstava se pokusí v časovém rozmezí let 1914–1928 zachytit dopad velkých historických událostí na kulturní a umělecký život v Plzni, přičemž osou této sondy je vznik samostatného Československa 28. října 1918. Tato událost byla významným podnětem regionálního uměleckého života. Demokratický étos samostatné republiky vyzýval k emancipaci regionální kultury, kterou centralistický, hierarchizovaný kulturní model monarchie přehlížel. To se projevilo v kulturních iniciativách bezprostředně po roce 1918 ve výtvarném umění mj. vznikem regionálních uměleckých hnutí a jejich výstavní a kulturní osvětovou aktivitou, již motivovala u progresivních spolků a osobností snaha zasadit umělecký život v regionu do celorepublikových souvislostí. V Plzni tento otevřený myšlenkový proud současně narážel na lokální konzervativismus: Plzeň předválečných a těsně poválečných letech se v oblasti výtvarného umění jeví jako město provinciální a myšlenkově zpátečnické. V letech 1919–1926 zde lze současně sledovat zajímavý vývoj při hledání regionální umělecké identity v demokratickém prostoru samostatného státu počínaje vznikem progresivní Umělecké skupiny iniciovaným Janem Konůpkem a konče úspěšnou účastí Sdružení západočeských výtvarných umělců v Plzni na celostátně organizovaném projektu Československé umění na výstavě soudobé kultury v Brně v r. 1928. Tento úspěch – deset let od vzniku Republiky – symbolicky uzavírá časové vymezení výstavy. V epilogu pak bude krátce připomenuta dokumenty, fotografiemi a ilustrativními uměleckými díly likvidace demokratického spolkového života v letech 1948¬–1952. Výstava přiblíží situaci regionálního uměleckého života v souvislostech vzniku samostatného Československého státu prostřednictvím uměleckých děl, plzeňských kulturních časopisů, dokumentů a fotografií spojených s národní kulturou a vznikem republiky. Na historii místních uměleckých spolků, jejich uměleckého a ideového programu, aktivit a vývoje v letech 1919–1928 ukáže význam jejich veřejného působení v životě a kultuře společnosti spjatý se vznikem moderního demokratického Československa. Zastoupení umělci: Antonín Doležal, F. V. Eisenreich, Emil Filla, Josef Hodek, Jan Konůpek, J. D. Krajíček, Bohumil Krs, Adolf Liebscher, Josef Mánes, Josef Mandl, Alois Moravec, Jaroslav Krátký, František Muzika, Václav Patzak, František Pořický, Josef Skupa, Václav Špála, František Šutty, Otokar Walter.	Západočeská galerie v Plzni	výstavní síň „13“
5. říjen – leden 2019	Výstava Vilém Heckel 1918 – 1970 – retrospektivní výstava při příležitosti 100 let od narození Je-li v české fotografii člověk, který se nesmazatelně zapsal svým specifickým dílem do české a světové fotografie, je to právě Vilém Heckel. Jeho bytostná láska k přírodě a sportu mu dala celoživotní téma – hory. Vilém Heckel – fotograf hor, fotograf velehor. Hory se mu staly také osudem. (RNDr. M. Mališová) Narodil se v roce 1918 v Plzni v rodině Adolfa Heckela jeřábníka plzeňské Škodovky, vášnivého turisty a fotografa, který netušil, že svému synovi předurčil životní dráhu. V roce 1936 se Vilém Heckel vyučil v Plzni živnostenským fotografem - portrétistou a začal pracovat v malých fotografických ateliérech. Po té přešel k průmyslové fotografii ve Zbrojovce Brno a Československé obchodní komory v Praze. Věnoval se také reklamní fotografii, v jeho díle dosud nedoceněné a často neznámé. Fotografoval auta, motocykly, elektro apod. V roce 1949 byl přijat do Svazu československých výtvarných umělců – fotografické sekce. V padesátých letech se začíná aktivně věnovat horolezectví. Absolvuje první výstupy a se svými aparáty zachycuje a objevuje mohutnost živé přírody, majestát hor a člověka, který fotografiím dává příběh. V roce 1956 odchází ze zaměstnání a stává se volným fotografem. Konečně se může plně a svobodně věnovat horám a cestování, jezdit na tůry, expedice a výpravy. Vydává první publikaci – Naše hory. V roce 1960 poprvé vystavuje soubor fotografií z Kavkazu v Praze. V šedesátých letech následují tituly - Cesty k vrcholům, Království slunce a ledu, Expedice Kavkaz, Hindúkuš, Schody pod vesmír a další. 23. dubna 1970 odjíždí na expedici do Peru, kde se svými kamarády horolezci 31. května umírá v horolezeckém táboře zavalen lavinou bahna a kamení při zemětřesení pod horou Huascarán. Středem zájmu Viléma Heckela nebyly jen hory. Vytvořil celou řadu vynikajících portrétů, zachytil architekturu, atmosféru měst, křivolakých ulic, intimních chvil, okamžiků, struktur krajiny. V Trentu získal nejvyšší ocenění, v soutěži Vitorio Sella za horolezeckou fotografii. Během svého života vydal 10 publikací, z nichž řada byla přeložena. Fotografie Viléma Heckela nadále vycházejí knižně in memoriam, což svědčí o jeho neustálé aktuálnosti. Se svou ženou Miladou a dcerami Evou a Helenou žil v Černošicích u Prahy. Mezi jeho blízké přátele patřili spisovatelé Ota Pavel, Arnošt Lustig, Arnošt Černík; sportovci Emil Zátopek, František Šťastný; scénárista a režisér František Pojdl; horolezci Radan Kuchař, Bohumil Svatoš, Jan Červinka. Cit, technická dokonalost a svědomitost, píle, odvaha a výlučnost, zařadily Viléma Heckela mezi přední české a světové fotografy. (autor: RNDr. Markéta Mališová a Helena Heckelová)	Západočeské muzeum v Plzni	Západočeské muzeum v Plzni
26. – 28. říjen	Plzeňské oslavy vzniku republiky K oslavám vzniku samostatného Československa se Plzeň přihlásila již v roce 2006 speciální jednodenní akcí, která občanům města, ale i jeho návštěvníkům nabídla příležitost podívat se do muzeí, galerií, kulturních zařízení a na historické památky za symbolické vstupné 28 korun nebo zdarma. V podvečer vyvrcholila vzpomínkovým setkáním u Památníku národního osvobození a sochy T. G. Masaryka s následným Průvodem světel až na náměstí Republiky. Od tohoto roku se Plzeňské oslavy vzniku republiky staly každoroční tradiční městskou akcí s hojnou návštěvností, na jejíž organizaci se kromě města, resp. odboru prezentace a marketingu magistrátu podílejí na tři desítky místních subjektů. Stěžejními akcemi dvoudenního programu 27. a 28. října 2018 jsou: a) Vzpomínkový akt u Památníku T. G. Masaryka s odkazem na zásadní momenty vzniku samostatného československého státu za účasti současných významných plzeňských osobností včetně zástupců České obce sokolské, Československé obce legionářské, skautů, policejních i armádních složek a dalších zástupců kulturních a společenských subjektů. b) Průvod světel se speciálními lampiony v barvách trikolory a v připravené trase centrem města bezprostředně naváže na vzpomínkový akt. K průvodu se pěšky i v dobových dopravních prostředcích připojí historické postavy, které byly v Plzni v časech První republiky výraznými osobnostmi politického, kulturního a společenského života. c) Slavnostní setkání na náměstí Republiky vyvrcholí společným zpěvem československé státní hymny a následným ohňostrojem v národních barvách. d) Zpřístupnění rukopisu J. K. Tyla – píseň Kde domov můj v prostorách radnice města Plzně.	OPM MMP + Plzeňský kraj
2. – 23. listopad	Miroslav Horníček – 100. výročí narození Výstava představí průřez životem a tvorbou tohoto významného plzeňského rodáka (10. 11. 1918 Plzeň – 15. 2. 2003 Liberec), českého herce, spisovatele, dramatika, režiséra, výtvarníka, glosátora a divadelního teoretika. K divadlu se dostal na plzeňské reálce, kde chodil do ochotnického spolku. Krátce po studiích působil jako úředník v plzeňské nemocnici a v roce 1941 přijal angažmá v Městském divadle v Plzni.	OK MMP	mázhauz plzeňské radnice
10. listopad	Odhalení busty M. Horníčka Pojmenování foyer Malé scény Nového divadla na Foyer Miroslava Horníčka, vernisáž výstavy	DJKT	foyer Malé scény
10. listopad	Vzpomínkový večer na Miroslava Horníčka ve Velkém divadle	DJKT	Velké divadlo
16. – 18. listopad	Plzeň Design Week – přehlídka současného designu Třetí ročník plzeňské přehlídky současného designu vedle expozic předních českých studií dá opět prostor mladým začínajícím designerům a tvůrcům z Plzeňského kraje a celé České republiky. Vzhledem k významným výročím roku 2018 také nebude chybět regionální nostalgie v předmětech, produktech a designu.	Plzeň 2015 z. ú.	DEPO2015

Další akce

Více informací

Termín	Akce	Realizátor	Místo konání
19. leden	Ples města Plzně ve stylu 1. republiky	OPM + KP MMP	Měšťanská beseda
únor - červen	Osmičková traumata – výstavy a besedy – cyklus výstav, besed a přednášek	Konzervatoř Plzeň	Dům hudby
16. únor	Electroswing Plzeň	Plzeň 2015 z. ú	KD Peklo
24. únor - 16. září	Výstava Čas a okamžik (v rámci festivalu Smetanovské dny) Na hmotných, písemných a obrazových materiálech, vztahujících se k městu Plzni, výstava představí přelomové okamžiky českých dějin 19. století a základní národnostní, kulturní a hospodářské koncepty, vedoucí po roce 1918 ke vzniku československé státnosti.	Západočeské muzeum v Plzni	Západočeské muzeum v Plzni
27. únor	Tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948 – literárně hudební pořad Koncert Plzeňské filharmonie s videoprojekcí – mappingem na téma Únor 1948	Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, Plzeňská filharmonie	Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni
1. – 23. březen	Smetanovské dny – hudební festival	Plzeňská filharmonie
		Plzeň 2015 z. ú
9. březen	Vyhlášení hudebních cen Žebřík	iReport	DEPO2015
16. – 23. březen	Jeden svět – festival dokumentárních filmů o lidských právech	Člověk v tísni
2. polovina dubna – září	Výstava fotografií „Město Plzeň a republika československá“ (pestrá obrazová kolekce o městě Plzni v prvních letech samostatné republiky ze sbírek Národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni)	Pro Photo, z. s.	Velká synagoga
19. – 25. duben	Finále Plzeň – filmový festival	Film Servis Plzeň, s.r.o.	Měšťanská beseda
květen - říjen	Sousedské procházky 1918-2018	Skrytá Plzeň, z. s.
4. – 6. květen	Slavnosti svobody Plzeň	OPM MMP	centrum Plzně
19. květen	Plzeňské dvorky	Nadace 700 let města Plzně	centrum Plzně
19. – 20. květen	Fresh festival – festival dobrého jídla a pití		OC Plaza Plzeň
25. květen	Plzeňská muzejní noc	plzeňská muzea	plzeňská muzea
25. květen	Noc kostelů	Biskupství plzeňské	katedrála, kostely
26. květen	Světový pohár v orientačním běhu
26. – 27. květen	Evropský den sousedů	Plzeň 2015 z. ú
		Plzeň 2015 z. ú	Plzeň
31. květen	Den Plzeňské Madony – oslavy vzniku Diecéze plzeňské	Biskupství plzeňské	katedrála sv. Bartoloměje
21. květen - 29. červen	Výstava Vilém Heckel – 100 let od narození	Markéta Formanová	Smetanovy sady
červen	Triatlonový festival Plzeň 2018
1. - 2. červen	DronFest 2018	Správa informačních technologií města Plzně	DEPO2015
1. - 22. červen	Výstava 25 let Nadace 700 let města Plzně	Nadace 700 let města Plzněú	mázhauz plzeňské radnice
6. – 10. červen	Mezinárodní folklorní festival CIOFF	Plzeňská folklorní scéna, z. s.	centrum Plzně
7. červen	Po stopách Jaroslava Bradáče (1876-1938) – vypravení speciálního parního vlaku s výstavou věnované životu a dílu sběratele lidových písní J. Bradáče	Plzeňská folklorní scéna, z. s.
13. – 17. červen	Skupova Plzeň - 33. ročník mezinárodního festivalu loutkového a alternativního divadla	Divadlo Alfa	Divadlo Alfa a další prostory
14. červen – 16. listopad	Výstava Plzeňské děti republice k narozeninám	Základní umělecká škola, Jagellonská 14	Galerie Paletka, Klub Paletka, radnice ÚMO Plzeň 2-Slovany
16. červen	Oblastní slet Sokolské župy Plzeňské	Sokolská župa Plzeňská	Plzeň - Letná
class="cas">20. červen - 27. červenec	Divadelní léto pod plzeňským nebem	PaNaMo, o. s.	centrum Plzně
23. – 24. červen	MČR a MSR v silniční cyklistice
29. červen	Pohádkové náměstí	Biskupství plzeňské	náměstí Republiky
červenec	Výstava Reflexe osmičkových roků v dílech současných umělců regionu	Unie výtvarných umělců, z. s.
červenec, srpen	Letní barokní festival	Plzeň 2015, z. ú., Plzeňský kraj
červenec, srpen	Výstava Plzeňský salón 2018 s podtitulem Republika očima současných výtvarných umělců	DJKT ve spolupráci s Unií výtvarného umění Plzeňského kraje	foyer Nové scény
červenec, srpen	Osudové osmičky – výstavní akce Galerie města Plzně ve veřejném prostoru	Galerie města Plzně, p. o.	vybraný veřejný prostor a Galerie v podchodu
16. – 18. červenec	Za dveřmi je … divadlo! – programový blok festivalu Živá ulice	ArtProm ve spolupráci s Kulturním spolkem 3P	centrum města
20. – 22. červenec	Skvosty s vůní benzínu	Nadační fond Plzeň sobě, Plzeň 2015, z. ú.	DEPO2015
30. červenec – 19. srpen	Okamžiky století (1918-2018) ve fotografiích ČTK Cílem výstavy je poutavou formou připomenout širší veřejnosti české dějiny uplynulých 100 let. Prostřednictvím fotografií z archivu ČTK výstava popíše historický vývoj naší země od roku 1918 do současnosti.		Šafaříkovy sady
srpen	Výstava Barva na ulici – rok 1918: smrt a život	Unie výtvarných umělců, z. s.	Proluka, Křižíkovy sady
6. – 16. srpen	ME v paralukostřelbě	Plzeň 2015 z. ú
10. – 19. srpen	Živá ulice	ArtProm ve spolupráci s Kulturním spolkem 3P	centrum města
20. srpen – 7. září	Výstava Rok 1968 v Plzni	OPM MMP + Archiv mP	mázhauz plzeňské radnice
září	Mnichovská dohoda – Plzeň vzpomíná – projekt s multimediální projekcí a využitím fotografií a dobových dokumentů připravovaný ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Plzeňskou filharmonií, o.p.s.	Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni
září/říjen	Multimediální koncert na FDU spojený s instalací uvnitř i vně budovy	Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni	Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni
září/říjen	Výstava Osobnosti, události, slavnosti plzeňské kultury 1918-2018 – nově vytvořená díla žijících plzeňských autorů, kteří se inspirovali událostmi let 1918-2018	Unie výtvarných umělců, z. s.	Galerie Jiřího Trnky
přelom září-říjen-listopad	Architektura „osmičkových roků“ – přednáškový cyklus a série komentovaných prohlídek vybraných architektonických realizací	Pěstuj prostor, z. s.
2. září	Festival polévky	ArtProm
3. – 27. září	Výstava Hvězdy stříbrného plátna a Plzeň	OK MMP	Smetanovy sady
7. – 27. září	Výstava Plzeňské divadlo v době první republiky	OK MMP	mázhauz plzeňské radnice
12. – 16. září	Mezinárodní festival Divadlo	Mezinárodní festival DIVADLO Plzeň	plzeňské divadelní budovy, DEPO2015
14. – 15. září	Dny vědy a techniky	ZČU v Plzni	centrum Plzně
26. září	Nejen Mnichov 1938	Plzeňská filharmonie, o.p.s.
27. září – 17. říjen	Výstava k 100. výročí narození generála Miroslava Štandery	OPM + Miroslav Neumann	mázhauz plzeňské radnice
říjen	Československo (stále) v nás – koncert s námětem spolupráce českých a slovenských umělců s českými a slovenskými písněmi a písňovými cykly – v rámci festivalu Plzeňský podzim	Česká píseň, z. s.	Dům hudby
1. - 30. říjen	Výstava Osmičky na konci letopočtů v české historii a v dějinách města Plzně	OPM + pan Bukovský	Smetanovy sady
6. říjen	Pilsner Fest	Plzeňský Prazdroj, a.s.	areál Plzeňského Prazdroje, nám. Republiky
15. říjen – 18. listopad	Můj život s … festival o životě s odlišností	PaNaMo, o. s.
17. říjen – 10. listopad	Dobrých 100 Výstava významných událostí od vzniku první republiky a příběhů různých osobností zpracovaných ilustrátory Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni pod vedením Renáty Fučíkové.	FDU Ladislava Sutnara ZČU v Plzni	FDU Ladislava Sutnara ZČU v Plzni
18. říjen – 1. listopad	Sto let života ve stoleté republice		mázhauz plzeňské radnice
19. – 21. říjen	Treffpunkt – Bavorsko-český festival	Plzeň 2015, z. ú.	DEPO2015
20. říjen	Koncert česko-slovenské vzájemnosti s Plzeňským dětským sborem, Bratislavským detským zborem a Folklorním souborem Plzeňáček.		Společenský sál internátů SOU Plzeň – Skvrňany, Vejprnická 56
27. říjen	Děkuji, bylo to krásné! – koncert Václava Marka a jeho Blue Star s Plzeňskou filharmonií	OPM	KD Peklo
28. říjen	Libuše – slavnostní představení k výročí vzniku ČR	DJKT ve spolupráci s Plzeňským krajem	Nová scéna
28. říjen	„Veritas vincit (pravda vítězí)“ – slavnostní koncert, při němž bude uvedena premiéra hudebního díla skladatele Pavla Samiece na libreto Štěpána Špáda o blahoslavném Hroznatovi	Consortium musicum, z. s.
5. – 11. listopad	A co divadlo, pane Horníčku? - festival tvorby Miroslava Horníčka	Divadla PLUTO - profesionální scény komedie od kabaretu po operetu, z. s.	Divadlo Pluto
10. – 15. listopad	Juniorfest – mezinárodní filmový festival pro děti a mládež	JUNIORFEST, z. s.
12. – 18. listopad	Plzeň Design! – přehlídka současného designu	Plzeň 2015 z. ú	DEPO2015
21. listopad 2018 – 24. únor 2019	Výstava Pracovna republiky. Architektura Plzně v letech 1918-1938. Výstava v Západočeské galerii nabídne komplexní pohled na dobovou plzeňskou architekturu v souvislostech první republiky.		Západočeská galerie
23. listopad – 14. prosinec	Výstava Kardinál Beran	OPM MMP	mázhauz plzeňské radnice
29. listopad – 31. březen 2019	Výstava Za barokem	Plzeň 2015 z. ú	DEPO2015
prosinec 2018 – leden 2019	Výstava „Bohumil Konečný – Bimba, 1918-2018“	Středoškolský klub ASK ČR při Gymnáziu v Plzni, Mikulášské nám.	Galerie J. Trnky
2. prosinec	Rozsvícení vánočního stromu	OPM MMP + OK MMP	nám. Republiky
2. prosinec	Eva Urbanová: Galakoncert 2018 v doprovodu Moravského klavírního tria	Dominik Centrum s.r.o.	Měšťanská beseda

Plzeňské oslavy vzniku republiky

Více informací

Sobota 27. října 2018

Plzeňská radnice	9.00–12.00	prohlídky s průvodcem 9.00–17.00 – vystavení originálu Fidlovačky z roku 1834 s textem písně Kde domov můj, Petákův sál - Zdarma Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Vstupenky do Loosových interiérů je možno zakoupit také na www.adolfloosplzen.cz.	Vstupné 28 Kč
Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13	9.30–13.30	prohlídky s průvodcem Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Vstupenky do Loosových interiérů je možno zakoupit také na www.adolfloosplzen.cz.	Vstupné 28 Kč
Loosovy interiéry– prohlídky s průvodcem	10.00–16.13 - Klatovská 19 10.00–15.30 - Klatovská 12 a Bendova 10	Určeno pro děti od 12 let. Objekty nejsou bezbariérové! Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Vstupenky do Loosových interiérů je možno zakoupit také na www.adolfloosplzen.cz.	Vstupné 28 Kč
Originální prohlídky města Plzně	10.00–16.30	Plzeň za první republiky • Plzeň v bájích a pověstech (pro rodiny s dětmi) Sraz před Turistickým informačním centrem, náměstí Republiky 41, max. 25 osob ve skupině.. Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Vstupenky do Loosových interiérů je možno zakoupit také na www.adolfloosplzen.cz.	Vstupné 28 Kč
Prohlídky plzeňských kostelů „Krásou milovat“	10.00, 13.30, 15.00 – komentované prohlídky	Kostel sv. Jana Nepomuckého, Soukenická 1, Plzeň-Bory (Chodské náměstí) Kostel sv. Jiří, ul. Ke svatému Jiří, Plzeň-Doubravka – pouze v 10.00 a 15.00 Kostel Všech svatých, ul. Pod Všemi svatými, Plzeň-Roudná Kostel Panny Marie Růžencové, Jiráskovo náměstí 30, Plzeň-Slovany Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Františkánská 8 Kostel sv. Mikuláše, Mikulášské nám., Plzeň-Slovany	Vstupné zdarma
Den otevřených dveří v biskupství, náměstí Republiky 35	10.00–17.00 – výstava „25 a 100“, výtvarný koutek pro děti, přízemí biskupství 11.00, 14.00, 15.00 – prohlídky sálu biskupství, 1. patro	Volné vstupenky k dispozici v den prohlídek od 10 hod. v průjezdu biskupství. Max. 25 osob ve skupině	Vstupné zdarma
Věž katedrály sv. Bartoloměje, náměstí Republiky	9.00–19.00	prohlídky (poslední v 18.20), max. 30 osob ve skupině	Vstup 28 Kč/děti do 140 cm zdarma
Velká synagoga, sady Pětatřicátníků 11	19.00–21.00	každou půlhodinu prohlídky s průvodcem „Od sklepa až po půdu“. Prodej vstupenek ve Velké a Staré synagoze od 1. 10. od 9 hod. Max. 50 osob ve skupině.	Vstup 28 Kč/děti do 140 cm zdarma
Divadlo Alfa, Rokycanská 7	15.00 – Kašpárek a mumie – představení pro děti 16.30 – prohlídka divadla (max. 50 osob ve skupině)	Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz od 1. 10. od 9 hod.	Vstupné 28 Kč
Okružní jízdy historickými vozy	11.00–16.00	• trolejbus Škoda 9 Tr (nástup/výstup zastávka Muzeum) • autobus ŠKODA 706 RTO (nástup/výstup zastávka Náměstí Republiky) • tramvaj T1 (nástup/výstup zastávka U Zvonu) Kapacita vozů omezena, více na www.pmdp.cz	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
DEPO2015, Presslova 14	10.00–18.00	100PY: Sto let republiky očima pěti generací – interaktivní výstava pro celou rodinu, možnost komentovaných prohlídek	Vstupné 28 Kč
Sousedské procházky – Skrytá Plzeň, z.s.	10.00 – Plzeňský architektonický manuál (PAM): Lochotín (sraz u hlavního vstupu do Domova pro seniory „Sedmikráska“ a Domova se zvláštním režimem „Čtyřlístek“, Kotíkovská 15) 10.00 – Petrohrad z příběhů I (sraz u kulturního domu JAS, Jablonského 39) 14.00 – Doubravecké osmičky (sraz na zastávce trolejbusu č. 16 Na Rybníčku)	Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz od 1. 10. od 9 hod. Více na www.skrytemesto.cz.	Vstupné 28 Kč
VODÁRNA PLZEŇ, a. s.	9.28, 11.28, 13.28, 15.28	Exkurze do čistírny odpadních vod (sraz u vstupu v ul. Jateční 47), Exkurze do úpravny vody na Homolce (sraz před hlavním vchodem sídla společnosti, Malostranská 2). Rezervace časových vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a výdej v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Max. 28 osob ve skupině.	Vstupné zdarma
Plzeňská teplárenská, a. s.	9.00, 11.00, 13.00, 15.00	exkurze do spalovny v Chotíkově (ZEVO Plzeň). Nutná rezervace na www.zevoplzen.cz/infocentrum od 1. 10. od 9 hod. Sraz nejpozději 10 min. před začátkem exkurze na dolním parkovišti u vstupního turniketu do areálu ZEVO Plzeň, Chotíkov. Max. 20 osob ve skupině.	Vstupné zdarma
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Pod Vinicemi 9 DinoPark, Nad ZOO 1	8.00–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Rozhledna Chlum, Na Klínu, Plzeň-Doubravka	10.00–17.00	vstup na rozhlednu	28 Kč rodinné vstupné
Luftova zahrada, Za Rybárnou, Plzeň-Doudlevce	10.00–16.00	prohlídky (značení z Tyršova mostu)	Vstup zdarma
Meditační zahrada, Na Kramlíku, Plzeň-Doudlevce	10.00–16.00	prohlídky (značení z Tyršova mostu)	28 Kč/děti do 140 cm zdarma
Zimní stadion Home Monitoring Aréna, Štefánikovo náměstí 1	10.00–11.00	volné bruslení (II. ledová plocha)	Vstupné zdarma
Bazén Slovany, náměstí gen. Píky 42 Bazén Lochotín, Sokolovská 46	9.00–12.00	volné plavání	Vstupné 28 Kč/děti do 140 cm zdarma/1 hodina
Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2 Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze, Františkánská 11	10.00–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 3 let zdarma
Národopisné muzeum Plzeňska, náměstí Republiky 13	10.00–12.00, 12.30–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 3 let zdarma
Muzeum strašidel, náměstí Republiky 33	10.00–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 120 cm zdarma
Plzeňské historické podzemí, Veleslavínova 6	10.00–18.00	prohlídky každých 20 minut	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma, zákaz vstupu dětí do 3 let
Pivovarské muzeum, Veleslavínova 6	10.00–18.00	prohlídky, výstava Prazdroj před 100 lety a dnes	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Pivovar Gambrinus, U Prazdroje 7	10.00, 12.30, 15.00, 17.30	prohlídky Prodej vstupenek na www.prazdrojvisit.cz. Ve dnech 27.–28. 10. neplatí sleva 25 % na kombinované okruhy	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Galerie města Plzně, náměstí Republiky 40	10.00–12.00, 12.30–18.00	prohlídky	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Západočeská galerie v Plzni, Pražská 13	10.00–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
BOHEMIA SEKT, s. r. o., Smetanova 220, Starý Plzenec	10.00–15.00	prohlídky každých 15 minut, vstupenky na místě	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Hrad Radyně, Starý Plzenec	10.00–18.00 – prohlídky hradu 11.00, 14.00, 16.00 – prohlídky s průvodcem	Rezervace na www.ic-radyne.cz. Max. 30 osob ve skupině.	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci	13.00–16.00	každou hodinu prohlídky s průvodcem	Vstupné zdarma
Letiště Líně	10.30–17.00	Z letecké historie ČSR (prohlídky hangáru spolku CLASSIC TRAINERS, seskoky parašutistů včetně historických padáků aj.)	Vstupné 28 Kč

Rodinná vědomostní soutěž,

která účastníky seznámí se stoletou historií republiky i města a zároveň je zavede na místa spojená s důležitými událostmi tohoto období.

10.00–18.00 – start v mázhauzu radnice, náměstí
Republiky 1 (vhodné pro děti základních škol)

Děkuji, bylo to krásné!

Jedinečný koncert Václava Marka a jeho Blue Star s Plzeňskou filharmonií za řízení Michaela Roháče.

Hudba 30. a 40. let.
Host pořadu Petr Rychlý jako Karel Hašler, moderuje Aleš Cibulka.
DEPO2015, autobusová hala Sobota 27. 10. od 19 hodin
Vstupné 280 Kč včetně volného vstupu na výstavu 100PY, předprodej na www.plzenskavstupenka.cz

Kulturní scéna U Branky

s česko-slovenskou tržnicí tradičních řemesel a pokrmů

Sobota 27. 10.
11.00 – Plzeňský mls
12.30 – Modrý Cimbál
14.00 – Folklórny súbor Rozsutec a SZUŠ Žilina
16.00 – Dave Brannigan

Neděle 28. října 2018

Plzeňská radnice	9.00–12.00	prohlídky s průvodcem 9.00–17.00 – vystavení originálu Fidlovačky z roku 1834 s textem písně Kde domov můj, Petákův sál - Zdarma Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Vstupenky do Loosových interiérů je možno zakoupit také na www.adolfloosplzen.cz.	Vstupné 28 Kč
Měšťanská beseda, Kopeckého sady 13	9.30–14.30	prohlídky s průvodcem Pohádky pro děti – Divadlo JITULE a DADULE 11.00 Neposlušné pohádky 13.00 Pohádky z kufru aneb Jak to bylo s Palečkem a Smolíčkem 15.00 Neposlušné pohádky Kapacita sálu max. 150 diváků. Pohádky - vstupné zdarma. Prohlídky s průvodcem - Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod.	Vstupné 28 Kč
Loosovy interiéry – prohlídky s průvodcem	10.00–13.30 - Klatovská 19	Určeno pro děti od 12 let. Objekty nejsou bezbariérové! Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Vstupenky do Loosových interiérů je možno zakoupit také na www.adolfloosplzen.cz.	Vstupné 28 Kč
Originální prohlídky města Plzně	10.00–13.30	Plzeň za první republiky • Plzeň v bájích a pověstech (pro rodiny s dětmi) Sraz před Turistickým informačním centrem, náměstí Republiky 41, max. 25 osob ve skupině.. Prodej vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod.	Vstupné 28 Kč
Věž katedrály sv. Bartoloměje, náměstí Republiky	9.00–18.00	prohlídky (poslední v 17.20), max. 30 osob ve skupině	Vstup 28 Kč/děti do 140 cm zdarma
Velká synagoga, sady Pětatřicátníků 11	9.30–16.30	každou hodinu prohlídky s průvodcem (max. 50 osob ve skupině). Prodej vstupenek ve Velké a Staré synagoze od 1. 10. od 9 hod.	Vstup 28 Kč/děti do 140 cm zdarma
Velká synagoga, sady Pětatřicátníků 11	9.30–17.00	prohlídky věží každou půlhodinu (max. 20 osob ve skupině, z bezpečnostních důvodů pouze pro děti od 10 let) Prodej vstupenek ve Velké a Staré synagoze od 1. 10. od 9 hod.	Vstup 28 Kč
Stará synagoga, vnitroblok Smetanovy sady 5	9.30-16.30	každou hodinu prohlídky s průvodcem, individuální vstup na galerii. Prodej vstupenek ve Velké a Staré synagoze od 1. 10. od 9 hod.	Vstupné 28 Kčděti do 140 cm zdarma
Divadlo J. K. Tyla Velké divadlo, Smetanovy sady 16 Nové divadlo, Palackého náměstí 30	9.00–13.00	prohlídky s průvodcem Prodej vstupenek od 1. 10. od 9 hod. v pokladně předprodeje DJKT, Smetanovy sady 16, Plzeň. Max. 25 osob ve skupině. Výstava 100 let – reflexe osmičkových roků v dílech současných umělců regionu, foyer Nové scény	Vstupné 28 Kč
Okružní jízdy historickými vozy	11.00–16.00	• trolejbus Škoda 9 Tr (nástup/výstup zastávka Muzeum) • autobus ŠKODA 706 RTO (nástup/výstup zastávka Náměstí Republiky) • tramvaj T1 (nástup/výstup zastávka U Zvonu) Kapacita vozů omezena, více na www.pmdp.cz	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Moving Station, Koperníkova 56	10.00–18.00 – každou hodinu živé prohlídky prostor spojené s uměleckými akcemi 20.00 – představení Spielraum Kollektiv/Archa.lab: Fidlovačka aneb Kdo je My? – vstupné 120/190 Kč	Prodej vstupenek na představení na www.goout.cz. Více informací na www.johancentrum.cz.	Vstupné 28 Kč/děti do 120 cm vstupné zdarma
DEPO2015, Presslova 14	10.00–18.00	100PY: Sto let republiky očima pěti generací – interaktivní výstava pro celou rodinu, možnost komentovaných prohlídek	Vstupné 28 Kč
DEPO2015, Presslova 14	10.00–18.00	Podzimní sklizeň v tržnici – tržnice s plody přírody i řemeslné výroby DEPO Street Food Market – festival pouličního jídla	Vstupné zdarma
VODÁRNA PLZEŇ, a. s.	9.28, 11.28, 13.28, 15.28	Exkurze do čistírny odpadních vod (sraz u vstupu v ul. Jateční 47), Exkurze do úpravny vody na Homolce (sraz před hlavním vchodem sídla společnosti, Malostranská 2). Rezervace časových vstupenek na www.plzenskavstupenka.cz a výdej v Turistickém informačním centru od 1. 10. od 9 hod. Max. 28 osob ve skupině.	Vstupné zdarma
Plzeňská teplárenská, a. s.	9.00, 11.00, 13.00, 15.00	exkurze do spalovny v Chotíkově (ZEVO Plzeň). Nutná rezervace na www.zevoplzen.cz/infocentrum od 1. 10. od 9 hod. Sraz nejpozději 10 min. před začátkem exkurze na dolním parkovišti u vstupního turniketu do areálu ZEVO Plzeň, Chotíkov. Max. 20 osob ve skupině.	Vstupné zdarma
Zoologická a botanická zahrada města Plzně, Pod Vinicemi 9 DinoPark, Nad ZOO 1	8.00–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Rozhledna Chlum, Na Klínu, Plzeň-Doubravka 28 km na rozhlednu Chlum	9.00–10.00 – sraz na konečné stanici tramvaje č. 1 (Bolevec), trasy 13 a 15 km 10.00–17.00 – vstup na rozhlednu	Rodinné vstupné	Vstupné 28 Kč rodinné vstupné
Luftova zahrada, Za Rybárnou, Plzeň-Doudlevce	10.00–16.00	prohlídky (značení z Tyršova mostu)	Vstup zdarma
Meditační zahrada, Na Kramlíku, Plzeň-Doudlevce	10.00–16.00	prohlídky (značení z Tyršova mostu)	28 Kč/děti do 140 cm zdarma
Techmania Science Center, U Planetária 1	10.00–18.00	zvýhodněné vstupné platí pro Science Center a 3D Planetárium	Vstupné 28 Kč/děti do 3 let zdarma
Zimní stadion Home Monitoring Aréna, Štefánikovo náměstí 1	10.00–11.00	volné bruslení (II. ledová plocha)	Vstupné zdarma
Bazén Slovany, náměstí gen. Píky 42 Bazén Lochotín, Sokolovská 46	9.00–12.00	volné plavání	Vstupné 28 Kč/děti do 140 cm zdarma/1 hodina
Krašovská Aktivity centrum Plzeň, Krašovská 30	15.00–17.00 – Sparing Day Yaksha Gym Plzeň 18.00–19.00 – Jumping s Aničkou 19.00–20.00 – Jumping s Radkem	Prodej vstupenek od 1. 10. v Krašovská Aktivity centrum Plzeň.	Vstupné 28 Kč
Západočeské muzeum, Kopeckého sady 2 Muzeum církevního umění Plzeňské diecéze, Františkánská 11	10.00–18.00		28 Kč/děti do 3 let zdarma
Národopisné muzeum Plzeňska, náměstí Republiky 13	10.00–12.00, 12.30–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 3 let zdarma
Muzeum strašidel, náměstí Republiky 33	10.00–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 120 cm zdarma
Plzeňské historické podzemí, Veleslavínova 6	10.00–18.00	prohlídky každých 20 minut	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma, zákaz vstupu dětí do 3 let
Pivovarské muzeum, Veleslavínova 6	10.00–18.00	prohlídky, výstava Prazdroj před 100 lety a dnes	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Pivovar Gambrinus, U Prazdroje 7	10.00, 12.30, 15.00, 17.30	prohlídky Prodej vstupenek na www.prazdrojvisit.cz. Ve dnech 27.–28. 10. neplatí sleva 25 % na kombinované okruhy	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Galerie města Plzně, náměstí Republiky 40	10.00–12.00, 12.30–18.00	prohlídky	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Západočeská galerie v Plzni, Pražská 13	10.00–18.00		Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
BOHEMIA SEKT, s. r. o., Smetanova 220, Starý Plzenec	10.00–15.00	prohlídky každých 15 minut, vstupenky na místě	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Hrad Radyně, Starý Plzenec	10.00–18.00 – prohlídky hradu 11.00, 14.00, 16.00 – prohlídky s průvodcem	Rezervace na www.ic-radyne.cz. Max. 30 osob ve skupině.	Vstupné 28 Kč/děti do 6 let zdarma
Rotunda sv. Petra a Pavla ve Starém Plzenci	13.00–16.00	každou hodinu prohlídky s průvodcem	Vstupné zdarma
Letiště Líně	10.30–17.00	Z letecké historie ČSR (prohlídky hangáru spolku CLASSIC TRAINERS, seskoky parašutistů včetně historických padáků aj.)	Vstupné 28 Kč

Kulturní scéna U Branky

s česko-slovenskou tržnicí tradičních řemesel a pokrmů

Neděle 28. 10.
11.00 – Folklórny súbor Rozsutec a SZUŠ Žilina
13.00 – JUNIOR ORCHESTR
15.00 – Michal Šindelář band

náměstí T. G. Masaryka

10.00 - Modlitba za republiku – hudebně duchovní zastavení s modlitbou díků a proseb za naši vlast; celebruje Mons. František Radkovský
11.00 - Vysazení lípy republiky folklorními soubory města Plzně
17.00 - Slavnostní shromáždění ke 100. výročí vzniku samostatného Československa
18.00 - Průvod světel s účastí dobových postav včetně Tomáše Garrigue Masaryka (trasa: Klatovská třída–Smetanovy sady–Františkánská ul.–náměstí Republiky)

náměstí Republiky

18.30 - Společný zpěv původní československé hymny. Slavnostní ohňostroj

Program Plzeňských oslav vzniku republiky, 27. a 28. 10. (PDF, 650 kB)

Kalendárium

Více informací

Rok 1918	Události
ŘÍJEN
31. říjen a 1. listopad	Nejprve proklamací důstojnického sboru, poté provizorní přísahou mužstva do rukou Sokola přešel v Rumburce na stranu nového státu býv. střel. pl. č. 7, nyní Československý střelecký pluk Plzeň. Jeho setrvání v severních Čechách si vyžádaly nejasné poměry v tamním jazykově smíšeném prostředí.
31. říjen	V provolání Občané! Poděkoval NV civilnímu obyvatelstvu města za klid, „s nímž setřáslo poslední zbytky cizáckého panství“. Především však nabádal k šetření státního, nyní již československého majetku. Sejmutí vlajkové výzdoby nařídil NV 12. 11., kdy Plzeňanům znovu deklaroval svou vděčnost za klid, ukázněnost a rozvahu v průběhu převratových dnů. Ve stejném duchu bylo formulováno také prohlášení plzeňského sekretariátu Odborového sdružení českoslovanského, to však již přejímalo i další vývoj nového státu – demokratizaci jeho vnitřního života a socializaci továrních podniků Na radnici proběhla v 11 hodin porada reprezentantů drážní správy (mj. František Halada, Arnošt Winter) s předsedou NV Matoušem Mandlem. Provoz na hlavních železničních tratích, zejména na Žatec a Most a v Českých Budějovicích a v Horním Dvořišti, zůstal po dobu převratu zásadně nenarušen. Omezení vyplynula jednak z existence Deutschböhmen, jednak z personálního pohybu uvnitř rezortu. Kromě toho se museli železničáři bránit také pokusům ředitelství drah v Linci, Řezně a Teplicích – Šanově (dn. Teplice) o zavlečení strojového a vozového parku mimo státní území. Konsolidaci poměrů přineslo až silové prosazení československé moci ve druhé polovině prosince. Přestože vojenská správa, vědoma si všeobecného rozkladu dosavadní státní organizace, opírala svou veskrze již jen pasivní rezistenci o organizační důvody, dosáhl NV průlomu ve vyjednávání až v momentu, kdy správa obdržela příslušné pokyny od vídeňského ministerstva války. Tříbodová dohoda, kterou pod tlakem dané situace přinutilo staniční velitelství Matouše Mandla a Luďka Pika podepsat během odpoledne, zavazovala NV k převzetí všeobecné odpovědnosti za klid a pořádek, k materiální a organizační odpovědnosti za klid a pořádek, k materiální a organizační odpovědnosti za základní proviantní zajištění nečeských vojenských útvarů a konečně k odpovědnosti za osobní bezpečnost příslušníků armády. Téhož dne jmenovalo pražské Vrchní velitelství československé branné moci nového staničního a místní velitele v Plzni.
30. říjen	Ve srovnání s předchozími dvěma dny již nadšení v ulicích částečně opadlo. Výrazné vzrušení přineslo vítání propuštěných politických vězňů před radnicí a defilé Národní gardy ze Solní ulice na Velké nám. Davy doposud blokovaly okolí Měšťanské besedy a kasárna pěšího pluku č. 35 maďarskými vojáky, jejichž vůle podporovat monarchii však již byla nalomena projevy vzájemného sbratřování s Plzeňany. Slovní inzultaci se na nádraží nevyhnul bývalý český ministr – krajan Gustav Schreiner (1908 – 1910). Ředitelství škol vyhlásila po dohodě s NV do 3. 11. prázdniny a začala s odstraňováním vnějších připomínek minulého režimu. Divadlo královského města Plzně zařadilo do repertoáru mimořádně Fidlovačku J. K. Tyla, ve čtvrtek, opět mimo program, Libuši B. Smetany. V souladu se závěry jednání předsednictva a užšího výboru podnikl NV první kroky faktického výkonu státní moci. Jménem československého státu převzali Matouš Mandl, Luděk Pik, Vladimír Halík a František Bílek v 11 hodin plzeňské Škodovy závody (též závody v Bolevci, Doudlevcích, Nýřanech v Zieglerově Dole /dnes Nýřany/ a podnik Spojené strojírny, a.s., dříve Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhofer, Plzeň). Ve 12 hodin zopakovali M. Mandl a L. Pik tentýž krok na okresním hejtmanství. Předsednictvo NV vyslovilo již 29. 10 „naprostou nedůvěru“ dosavadnímu hejtmanovi, býv. místodržitelskému radovi Václavu Dvořákovi. Správu a kontrolu úřadu vyhradilo M. Mandlovi, L. Pikovi, Bernardu Guldenerovi a Václavu Paškovi. Administrativní a organizační řízení svěřilo prozatímně Karlu Richtrovi. Naopak bez pokroku zůstalo vyjednávání s vojenskými orgány. Podle instrukcí z Prahy sice NV dosadil na staniční velitelství Františka Berdycha a na místní velitelství Josefa Koubka, avšak oba činovníci se zde dostali do izolace a formální výkon jejich dozorových pravomocí se stal naprosto iluzorní. Mj. v důsledku tohoto neúspěchu aktivovat NV vojenský (Václav Pašek, František Vrabec) a bezpečnostní referát (František Vrabec). NV získal pod svou kontrolu také policejní komisařství. Na jeho další činnost dozíral poté, co osazenstvo složilo slib věrnosti československému státu, Bernard Guldener. Hlavní zásluha na bezkonfliktním převodu státní policie náležela budoucímu prvnímu policejnímu řediteli Vladimíru Kračmárovi. „Důsledná očista“ státního aparátu však měla být ve smyslu úvodní proklamace dílem 26 členů Úřednické rady v Plzni, do jejíhož čela byli s podporou NV zvoleni Antonín Bedřich Cipra, František Pavlík a Karel Rón. Ustavení obdobného orgánu, sedmičlenného rozhodčího soudu, inicioval NV v souhlasu s ministerstvem veřejných prací po událostech z 3. – 4. 12. také ve Škodových závodech. Tříčlenná delegace NV (Matouš Mand, Luděk Pik, Otakar Adam) prosadila v borské trestnici v 17 hodin osvobození první skupiny politických vězňů. Ředitelství ústavu pokračovalo v propouštění i 31. 10., definitivně jej ukončilo 2. 11.
29. říjen	„Bourání Rakouska“ pokračovalo pilným tempem hned od rána. Do města probuzeného do záplavy červenobílých národních vlajek a praporů dohodových mocností již dorazila zpráva o vyhlášení republiky, což ve srovnání s přechozím dnem výrazně uvolnilo atmosféru a přispělo k iluzi svátečního dne. Všeobecně žádaným módním doplňkem se stala trikolóra. Byly odstraňovány další vnější symboly monarchie – mj. rakouský orel na justičním paláci (dn. Krajský soud v Plzni, Veleslavínova ul.), plechový orel na hotelu U Zlatého orla (dn. na jeho místě budova hotelu Centrál, nám. Republiky), orli (též „Karlíci) na vojenských čepicích a v neposlední řadě i černí orli na poštovních schránkách. Četné ztráty utrpěla německá znění dvojjazyčných nápisů nebo jen nápisy evokující právě minulou dobu, např. Grand hotel Waldek (dn. hotel Slovan ve Smetanových sadech), přišel o kamenné litery nápisu U Císaře rakouského. Klid a „míru únosnou“ zajišťovala v ulicích ostentativní přítomnost členů NV. K „důstojnosti hodné historických chvil“ neopomenul nabádat bez rozdílu stranického zabarvení ani český denní tisk. Klíčovou událost představoval krátce po 15. hod. tábor lidu na Velkém nám. (dn. nám. Republiky). Za tónů pohřebního pochodu ji fakticky zahájil nástup osazenstva Škodovky. V čele svého stylizovaného průvodu, jemuž vévodil transparent Spi sladce, drahý lotře Viléme!, neslo umíráček a smutečními fábory ověnčenou pruskou helmu. Následovalo procesí se symbolickou rakví s nápisy Deutschland, Rakousko a Válka, skupina s figurínou německého císaře a s hesly Smutná událost, přátelé! A Milý Fochu, počkej trochu, až to sváží do batohu, a konečně sestava s transparentem Ať žije republika a se zástavou s rudým kalichem. Před radnicí, kde se slova chopil starosta Matouš Mandl, se připojilo obecní zastupitelstvo. Nato vyrazil manifestační průvod do okolních ulic. Jeho méně reprezentační část, avšak s maškarami, vyzdobila budovu okresního hejtmanství vlajkou s českým lvem, z okna pracovny hejtmana Václava Dvořáka si vyslechla projev sociálnědemokratického radikála redaktora Karla Votavy a ve finále vykonala závěrečný pohřební akt, kdy z mostu Císaře Františka Josefa (dn. Wilsonův most) svrhla do Radbuzy rakev a figurínu Viléma II. Druhá část manifestantů včetně členů zastupitelstva prošla kolem českého divadla, z jehož balkonu ji oslovili František Lukavský (za úřednictvo Škodových závod§) a Josef Hofman (za dělnictvo Škodových závodů), a znovu se vrátila na Velké nám., jichž se údajně shromáždilo na 100 tisíc, nakonec promluvili za obecní správu a NV Mat. Mand., za sociální demokraty Luděk Pik a za české socialisty Václav Icha. K alespoň jistému zklidnění a pozornosti však dokázala náměstí přimět pouze Pikova táborová rétorika. Přítrž oslavám vzniku nového státu učinil po 23. hod. výpadek pouličního osvětlení způsobený poruchou v městské plynárně. Z iniciativy českých důstojníků (Otakar Adam, Jindřich Peták) a NV (František Bílek, F. Lukavský, L. Pik) se sešla v Měšťanské besedě ve 20 hodin ustavující schůze občanské Národní gardy. Třebaže vojáci formálně uznávali a až do volby první pražské vlády 14. 11 také veskrze fakticky respektovali roli NV jako orgánu politické reprezentace, rozhodovalo se v tomto momentu o zformování vůbec nějaké protiváhy rakouské vojenské správy a o překlenutí daného vakua. Československá státní moc tak ještě po následující dva dny závisela jednak na nadšení členů Sokola, DTJ a ostrostřeleckého sboru, jednak na pasivitě mužstva obou maďarských útvarů ve městě. Vědom si situace, přijal 29. 10. NV usnesení, na jehož základě telegraficky požádal nově ustavené Vrchní velitelství československé branné moci (30. 10.) o neprodlený návrat domácích útvarů. Ve stejné době již podnikal Národní výbor československý v Praze první kroky k propuštění účastníků rumburské vzpoury uvězněných v Terezíně (asi 560 osob).
28. říjen	Zpráva o diplomatické nótě rakousko-uherského ministra zahraničních věcí Julia Andrássyho pronikla do Plzně přes redakci Nové doby krátce po 10. hodině zřejmě přímo z Vídně (z redakce Dělnických listů?) a z ředitelství státních drah kolem 10.30 hod. z Prahy. Ochota vlády akceptovat mírové podmínky prezidenta USA Thomase Woodrowa Wilsona z 18. 10., hlavně pasáž „o právech národů rakousko-uherských, zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů“, byla v dané atmosféře interpretována nikoli jako pouhé příměří, nýbrž jako kapitulace. Pod jejím dojmem propukla po poledni na Petrohradě demonstrace osazenstva železničních dílen. Průvod, v jehož čele bylo neseno úmrtní oznámení monarchie a symbolická rakev s vojenskou čapkou, se odebral na Zoulovo náměstí (dn. Mikulášské nám.), kde k němu z balkonu české reálky promluvili za české socialisty Josef Pávek a za sociální demokraty redaktor Jaroslav Koudelka. Poté vzpomenul v Koterovské ul. obětí střelby z 21. 6. a odtud se vrátil zpět do areálu dílen, kde proběhlo pomyslné uložení ostatků mocnářství. Místo hlíny zasypaly rakev vojenské čepice. Vlajková výzdoba, mj. též vlajky USA, se objevila kolem 12. hodiny i ve vnitřním městě. Nejpočetnější dav se po 13. hodině shromáždil před okresním hejtmanstvím v Jungmannově tř. (dn. Americká ul.), kde vyjadřoval svou nelibost vůči okresnímu hejtmanovi Václavu Dvořákovi (od 31. 8. nositel Řádu železné koruny III. tř.). Emoce přítomných mírnila dvojice reprezentantů NV, Matouš Mandl a Luděk Pik. Ta se znovu prosadila i během táboru lidu na Velkém nám. (dn. nám. Republiky). Teprve tehdy se před Měšťanskou besedou ukázala armáda. Třebaže se už jednalo o pouhou silovou demonstraci – vzápětí totiž jednatel NV L. Pik dosáhl stažení vojáků zpět na ubikace – vedl celý incident k tomu, že se dav vrhl na symboly ztělesňující nenáviděnou státní moc. Z budovy hejtmanství putovaly na dlažbu úřední vývěsky opatřené císařskými orly a dolů se poroučel též znak státní policie. Tímto momentem elán rozbíjení „starého Rakouska“ kulminoval. Za postupně utichajícího zpěvu národních písní se demonstranti rozešli. Kontrolu sice opět převzala policie (ovšem beze zbraní), avšak v ulicích nočního města již musela tolerovat hlídky Sokola DTJ. Pražskou proklamaci zákona o zřízení československého státu tak Plzeň po rušných událostech prvního dne samostatnosti prospala. Ještě během noci nechal NV plakátovat výzvu ke klidu a pořádku a za udržení své vlastní autority klíčového lokálního koordinátora převratu. Tuto svou roli podpořil již v 17 hodin vydáním dalších dvou oficiálních dokumentů, jednak programového provolání České veřejnosti na Plzeňsku! Občané!, v němž oznamoval formální převzetí moci na území soudního okresu, jednak výzvou Českým rolníkům a velkostatkářům v západních Čechách!, jíž apeloval na rolnictvo na zachování alespoň momentální úrovně zásobování.
ZÁŘÍ
27. - 28. září	V očekávání protižidovského a protiněmeckého pogromu došlo v celém městě z příkazu okresního hejtmanství k zesílení bezpečnostních opatření. I přes přítomnost vojenských hlídek v ulicích nahradily nálepky s českým lvem černé císařské orly na poštovních schránkách. Spontánní akce jednotlivce, v jejímž pozadí však stála sociální demokracie, měla ukázat neschopnost státní správy.
21. září	Loutkové divadlo feriálních osad hrálo poprvé satirickou scénku, v níž Kašpárek (loutka dostala po válce jméno „revoluční Kašpárek“) symbolicky pohřbívá monarchii. Scénka vyvolala bouřlivé nadšení i mezi přítomnými maďarskými důstojníky. V chaosu konce války už úřady zřejmě nestačily zareagovat. Političtí vězňové po válce propuštění z borské věznice se shodovali, že sami byli k mnohaletým trestům odsuzováni za daleko menší provinění.
polovina září	Španělská chřipka se začala v Plzni prudce šířit. K 4. 10. se uvádělo přes 30 tisíc nemocných, tj. asi 1/3 obyvatelstva. Školy, divadla a zábavní podniky byly v říjnu uzavřeny (až do 3. – 5. 11.), omezen poštovní provoz, uvažovalo se i o redukování vlakového spojení. Epidemie vrcholila v týdnu od 14. do 20. 10., poslední úmrtí na chřipku je zaznamenáno ještě 16. 3. 1919. Zemřelo skoro 300 lidí oslabených podvýživou (jako příčina smrti si druhé místo stabilně udržovala tuberkulóza.
1. září	Vstoupil v platnost zákaz ministerstva výživy soukromě se zásobovat potravinami na venkově. V době, kdy příděly na lístky byly neustále snižovány, byl tzv. batohový obchod jedinou možností přilepšení u nemajetných, kteří nemohli nakupovat horentní sumy na černém trhu. Ve vlacích i na silnicích se začaly konfiskovat potraviny převážené soukromníky. Zákaz vyvolal bouři odporu v celém Rakousku.
SRPEN
21. - 28. srpen	Celé osazenstvo drážních dílen, Škodovky a její muničky (přes 30 tisíc zaměstnanců) stávkovalo na protest proti špatnému zásobování, delší dobu např. zcela chyběly brambory. Po vojenských hrozbách nastoupili železničáři práci 22., škodováci až 28. 8.
ČERVENEC
13. červenec	V pražském Obecním domě se konala ustavující schůze reorganizovaného Národního výboru, složeného ze zástupců českých politických stran (podle výsledků voleb do parlamentu 1911). Členem byl mj. i G. Habrman. Plzeňský tisk o tom přinesl zprávy v pondělí 15. 7.
ČERVEN
22. červen	V Plzni zděšené a šokované včerejším masakrem dětí vypukly protestní stávky. Úřední zpráva zmiňuje zastavení práce ve Škodovce a její muničce, v železničních dílnách, papírně Piette, válcovně Schwarz a Beck, připojili se i plzeňští tramvajáci. Stávkovalo nejméně 30 tisíc pracujících. Doprava byla obnovena následujícího dne, ostatní nastupovali do práce 24. - 25.6.
21. červen	Kolem 15. hodiny se u nádraží shromáždilo asi jeden tisíc osob, část vznikla do skladu železničního potravního družstva na rohu ulic Wenzigovy a Šumavské a odcizila něco chleba, jiná část přepadla vůz s jáhlami a rozebrala si celý náklad (skoro 14 q). Četníkům se nakonec podařilo vzrušený dav rozptýlit. Nádražní velitel požádal o vojenskou posilu, aby bránila skladiště spěšnin, v němž se nalézaly potraviny. V téže době vyrabovala skupina výrostků obchod se smíšeným zbožím v Lindauerově ul., o hodinu později byl přepaden pekařský krám na Nepomucké tř., který se však četníkům a policii podařilo ochránit. Kolem 18. hodiny se před pekařským krámem na rohu Barrandovy a Koterovské ul. znovu seběhl dav asi 1000 osob, zejména dětí, a údajně ohrožoval auto s nákladem chleba. Než mohla přítomná policie a četnictvo, které byly častovány nadávkami i házením kamenů, účinně zakročit, objevila se na místě četa 69. pěšího pluku, která měla střežit nedaleký železniční sklad spěšnin. I vojáci byli napadeni kamením a jejich rozzuřený velitel (záložní poručík Oskar Wirfl, psaný též Würfel, shodou okolností syn jednoho z plzeňských obchodníků) dal bez varování povel k palbě. Bylo zasaženo 12 osob, většinou dětí. Na místě, resp. později v důsledku zranění zahynulo šest osob (Václav Havlíček, Karel Hovora, Jaroslav Kolář, Jaroslav Vališ, František Veverka, Josef Vogl; kromě 18letého mladíka vesměs děti ve věku 10-14 let). Podle úřední zprávy vypálila četa (asi 50 mužů) na 300 ran, zřejmě tedy nelítostná pomstychtivost či strach ovládly jen několik maďarských honvédů. Při návratu do kasáren byla četa v Goethově ul. znovu kamenována, reagovala třemi výstřely do vzduchu. K definitivnímu vyšetření incidentu nikdy nedošlo, civilní úřady zdůrazňovaly, že vojenskou asistenci nežádaly, protože četníci a policie byli s to situaci zvládnout, a že por. Wirfl, kterého armáda „odklidila“ na frontu, jednal na vlastní pěst.
20. červen	V Plzni vypukly hladové bouře. Dopoledne přepadlo asi 130 žen vozy s moukou, odnesly si obsah několika pytlů. Odpoledne se před více potravinářskými obchody a sklady shromažďovaly davy, někde došlo k rabování, kterému četnictvo a policie dokázaly zabránit jen na dvou místech. Jeden hokynář raději vydal zboží dobrovolně.
19. červen	V plzni byl opět pro nedostatek mouky zastaven výdej chleba. Denní potřeba města byla asi 25 tisíc bochníků, avšak 17. 6. jich bylo vydáno 6000 a 18. 6. jen 3550. Postihlo to těžce část nemajetných domácností, na které měla podle přídělového systému právě přijít řada v odběru. Situace se nezlepšila ani v následujících dnech. Místní poslanci, starosta a dělnické deputace varovaly telegraficky a osobně okresní hejtmanství, pražské místodržitelství i vídeňskou vládu, požadovaly okamžitou pomoc a zlepšení organizace zásobování. Zoufalé žádosti o pomoc se objevují i v denním tisku.
18. červen	Vojenské orgány provedly protiprávně domovní prohlídky i u civilních osob. Na oficiální protesty plzeňských poslanců a starosty odpověděly, že pátraly po dezertérech, odcizených zbraních a zakázané literatuře. Vojenská arogance se projevila i útoky několika opilých důstojníků 28. 5. na rohu Goethovy ul. a Kopeckého sadů proti kolemjdoucím, do kterých strkali, bili je a nadávali jim „česká pakáž, ksindl a čeští psi“ (přivolaná vojenská hlídka je zřejmě zachránila před citelnou odvetou pobouřených civilistů). Zpráva vojenské rozvědky z počátku června pak bagatelizovala údaje o tristní zásobovací situaci v Plzni a obviňovala starostu Mandla a městskou radu z nedostatku rakouského patriotismu.
15. červen	Zástupci plzeňských státních zaměstnanců, zejména poštovní a soudní úředníci, se dostavili k okresnímu hejtmanu Václavu Dvořákovi s požadavkem zlepšit zásobování. Týž den ustavili Radu zaměstnanců státních a veřejných s pevným platem. Hejtman se však před nimi dal zapřít a jednání nemělo žádný výsledek. Rada konzultovala v Praze 14. 7. s Národním výborem protirakouské vystoupení, jeho jednatel František Soukup jí však rozmluvil plánované další stávky či sabotáž.
11. červen	Plzeň byla již třetí den bez chleba. Časté výpadky v zásobování chlebem se opakovaly od května. Poštovní zaměstnanci zahájili stávku a docílili, že chléb pro ně byl dovezen a vydáván týž den.
KVĚTEN
29. květen	Pro ozbrojené vojenské povstání v Rumburku (21. 5.) byli stanným soudem odsouzení a zastřeleni příslušníci 7. Střeleckého (původně zeměbraneckého) pluku s doplňovacím velitelstvím v Plzni František Noha, Stanislav Vodička a sedm dalších. Na 560 účastníků bylo uvězněno. Povstání připravil někdejší škodovák Noha, čekatel důstojnické hodnosti desátník aspirant Vodička z Lobez, který se k němu aktivně připojil, měl z povstalců nejvyšší hodnost. Vzpoura plzeňských vojáků, jejímž cílem bylo ukončení války, byla nejdůraznějším projevem protiválečných nálad v Čechách.
23. květen	Dělníci dílen státních drah (asi 2500 osob) se navečer shromáždili před budovou závodu a protestovali proti prohlížení svých příručních zavazadel. Vojenská správa totiž vyšetřovala vykrádání nákladních vagónů. Přivolaná vojenská asistence byla napadena kamením, po několika výstřelech do vzduchu bylo shromáždění rozptýleno. Dalšího dne ráno vznikla protestní stávka, kterou potlačilo přivolané vojsko (čtyři a půl kumpanie se čtyřmi kulomety). Několik dělníků zmilitarizovaného závodu bylo zatčeno a obviněno z odmítání splnit rozkaz opětného zahájení práce.
21. květen	Ministerstvo vnitra aktivovalo státní policejní komisařství v Plzni, zřízené přes protesty města a jeho poslanců. Noviny zakrátko otiskly varování, aby si lidé dávali pozor na jazyk před neznámými, byly naznačovány i provokace civilních policejních agentů.
4. květen	Asi 400 žen a dětí protestovalo křikem a nadávkami proti špatnému zásobování před okresním hejtmanstvím. Dav byl četnictvem rozptýlen, zároveň se shromáždil podobný dav před velkou synagogou. Fáma, že jsou tam ukrývány potraviny, však byla četnickou prohlídkou vyvrácena. Synagogu a okresní hejtmanství začala střežit kumpanie vojska.
1. květen	Na 1. máje v 9 hod. uspořádali sociální demokraté a národní socialisté společnou mezinárodní manifestaci (na 40 tisíc osob) na plzeňském náměstí. Podniky se neodvážily nedat zaměstnancům volno. Tribuna pro německé a maďarské řečníky stála u kostela naproti radnici, na druhé straně kostela měli tribunu Češi a ostatní slovanské národy. V projevech a rezolucích byl požadován mír, osmihodinová pracovní doba, vyvlastnění soukromokapitalistického majetku, v české rezoluci se objevil i požadavek vlastního státu. Ve 14 hod. průvod asi 200 studentů, zčásti ozdobených červenobílými stužkami, prošel od budovy obchodní akademie na Lochotín. V přírodním divadle pod Zámečkem pak zazpívali vlastenecké písně a pronášeli projevy. Shromáždění se rozešlo až před 18. hod., policejní orgány nedokázaly včas zareagovat. Dodatečně bylo vyšetřeno, že na vrata školy vyvěsila neznámá osoba oznámení, že odpolední výuka odpadá.
DUBEN
30. duben - 2. květen	Celá Škodovka stávkovala za mzdové požadavky.
14. duben	Začala vycházet Česká demokracie, přejmenovaná od 25. 10. 1919 na Český směr, jako deník Československé strany národněsocialistické. Hájil především zájmy živnostníků a středních vrstev. List zanikl až roku 1943, nakrátko byl ještě obnoven pod názvem Svobodný směr v období 1945 – 1948.
13. duben	Národní přísahy v pražském Obecním domě, v níž se představitelé českého kulturního a politického života přihlásili k tříkrálové deklaraci a zavázali všechny vrstvy národa k boji za samostatnost až do konečného vítězství, se za Plzeň účastnili purkmistr M. Mandl, poslanec F. Lukavský, městský tajemník František Kříž a okresní starosta Bernard Guldener z Lobez ml. Přítomni byli též plzeňští poslanci G. Habrman, L. Pik a Jan Hucl. Výtisky přísahy se vzápětí šířily po Plzni.
6. - 18. duben	V Plzni poprvé vystupovala Ema Destinnová v několika koncertech i pohostinsky v operách hraných v divadle.
5. duben	V jednom z provozů Škodovky vypukla krátká stávka na protest proti urážce několika dělníků vedoucím, který se nakonec musel omluvit. Podobná situace nastala jinde i 12. 4. Tyto epizody rovněž dokládají radikalizaci zaměstnanců a růst jejich sebevědomí. Znevažující a urážlivé výroky nadřízených byly dosti běžné a dříve by sotva koho napadlo dožadovat se nápravy zastavením práce.
BŘEZEN
20. - 22. březen	Do stávky plzeňských železničářů se postupně zapojili všichni dělníci a zaměstnanci (i vedoucí, celkem 5200 osob), kteří požadovali přiznání drahotních přídavků a obnovení původních přídělů mouky. Několik účastníků bylo zatčeno, stávkující si však vynutili slib zvýšení příplatků.
20. březen	V Plzni vznikla místní organizace České státoprávní demokracie spojením mladočechů, realistů a strany státoprávní.
LEDEN
29. leden	Pro nedostatek mouky a dalších snížení jejích přídělů začala jednodenní stávka v dílnách státních drah. Téhož dne stovka rozhořčených žen demonstrovala před okresním hejtmanstvím, byly však rozehnány. Navečer několik set výrostků vytlouklo okna hotelu Waldek (nejlepší hotel v Plzni, kde se scházeli podnikatelé, kterým válka přinášela zisk, byl pro mnohé nenáviděným symbolem). Dav mládeže táhl pak na náměstí, kde vytloukl a vyraboval některé výlohy, ve 20 hodin již četnictvo a policie obnovily klid. Okresní hejtmanství vyhlásilo zákaz shromažďování, vycházení po 21. Hodině, zákaz pořádání divadelních představení a zábav. Opatření (kromě zákazu shromažďování) byla zrušena 6. února.
22. leden	Na výzvu zemského vedení odborů a sociální demokracie se konala i v Plzni jednodenní generální stávka, spojená s demonstrací na náměstí, kde se sešlo přes 35 tisíc lidí, k nimž promluvili radikální zástupci Němců, Poláků, Chorvatů a Maďarů nasazených ve Škodovce, za československou sociální demokracii mluvil L. Pik. Hlavním požadavkem bylo okamžité ukončení války. Řečníci vyzývali ke spojení dělnictva bez ohledu na národnost, na transparentech se objevily též požadavky na právo sebeurčení národů.
19. leden	Před plzeňskou radnicí a pak i před okresním hejtmanstvím demonstrovalo proti válce a snížení přídělů mouky asi 15 tisíc škodováckých a jiných zaměstnanců. Jejich deputace přednesla požadavek na uzavření míru, znovuobnovení občanských práv, dále bylo požadováno zvýšení přídělů mouky. Akci zorganizoval radikální důvěrnický sbor Škodovky, který umožnil promluvit také L. Pikovi a G. Habrmanovi. Už den předtím přednesla dělnická deputace na okresním hejtmanství požadavek na rychlé uzavření míru bez anexí, na právo sebeurčení národů a zlepšení aprovizace.
8. leden	Takzvaná tříkrálová deklarace českých říšských a zemských poslanců schválená v Praze 6. ledna, neodříkající se dynastie ani možnosti utvořit spolek „států rakouských“, ale požadující přitom autonomii českých zemí a jejich spojení se Slovenskem, byla nejprve zkonfiskována a tisk místo ní přinesl 8. 1. Jen vybílená místa. Její text ale koloval po Plzni ve strojopisných kopiích a měl živý ohlas mezi protirakousky smýšlející inteligencí. Po jednání říšské rady 22. 1. byl zveřejněn a znepokojil část plzeňských Němců.
4. leden	Na chůzi Českého národního klubu v Plzni se poslanec F. Lukavský vyslovil proti uzavření separátního míru, o kterém se na návrh bolševického Ruska začalo jednat v Brestu Litevském (dnes Brest) již 3. 12. 1917. Čeští politici se obávali oddálení očekávané porážky Rakousko-Uherska. Mezi válkou zbídačeným obyvatelstvem však byl návrh bolševiků na mír bez anexí přijímán s velkými sympatiemi. Lukavského projev otiskl i Český deník a plzeňský okresní hejtman si za tento „nedostatek bdělosti“ vysloužil od místodržitelství ostrou výtku.

Zdroj: Dějiny Plzně v datech od prvních stop osídlení po současnost, 2004

Pro média

Více informací

Na této stránce nejdete tiskové informace dostupné ve formátu Word a fotografie ve formát JPG ke stažení ve webové kvalitě.

Tiskové zprávy

Dne 7.12.2018 - Bimba se vrací do Plzně - V Galerii Jiřího Trnky se od 7. prosince do 19. ledna uskuteční výstava „Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného“.	Word - 96 kB
Dne 17.9.2018 - Oslavy vzniku republiky vyvrcholí v Plzni 27. a 28. října - Lidé budou mít tradičně možnost podívat se do muzeí, galerií, historických památek, kulturních zařízení nebo zajímavých plzeňských objektů za symbolické vstupné 28 korun, případně zdarma.	Word - 100 kB
Dne 10.9.2018 - Nejen Mnichov 1938 – Umělci proti době, vzepření se vůči osudu! - Tři slavné plzeňské rodáky narozené před sto lety připomenou v rámci oslav vzniku republiky výstavy v Plzni i v Praze.	Word - 399 kB
Dne 16.8.2018 - Tři plzeňské osobnosti - Tři slavné plzeňské rodáky narozené před sto lety připomenou v rámci oslav vzniku republiky výstavy v Plzni i v Praze.	Word - 164 kB
Dne 13.8.2018 - Výstava OKUPACE 68 Plzeň. - Město Plzeň si připomene 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy výstavami, vzpomínkové akce připravila i Západočeská galerie v Plzni.	Word - 81 kB
Oslavy vyvrcholí v Plzni 27. a 28. října - Celoroční oslavy vzniku republiky vyvrcholí v Plzni 27. a 28. října velkolepou dvoudenní akcí v národních barvách.	Word - 169 kB
Dne 17.4.2018 - 100PY vedou do Depa - DEPO2015 připravuje velkou zážitkovou výstavu, kterou přiblíží století republiky z pohledu Plzeňáků. Výstava, na které se podílelo více než 20 umělců, bude otevřena od 18. května do 31. října 2018.	Word - 139 kB
Dne 27.2.2018 - BLIK BLIK, 4. ročník festivalu světla a umění ve veřejném prostoru - pátek 16. a sobota 17. března 2018, 18:00 – 23:00. Slovany, DEPO2015, Plzeňský Prazdroj	Word - 131 kB
Dne 13.2.2018 - Tvůrčí ohlédnutí za Únorem 1948 aneb Čelem k masám?	Word - 254 kB
Dne 4.12.2017 - Plzeňský kraj a město Plzeň oslaví jubileum první republiky. 100. výročí vzniku samostatného státu se promítne do celoročního cyklu zajímavých událostí pod značkou „Kde domov můj“.	Word - 98 kB

Plzeň 2018

Aktuálně

Hlavní akce

Festival světla BLIK BLIK

Výstava Sto let republiky očima pěti generací

Historický víkend ve stylu 1. republiky

Výstava Svéráz aneb Hledání národního stylu

Výstava Anatomie skoku do prázdna. Rok 1968 a umění v Československu.

Open Air Prodaná nevěsta

Výstava Rok 1918 a umění v Plzni. Československá samostatnost v historii plzeňského uměleckého života 1914–1928

Výstava Vilém Heckel 1918 – 1970 – retrospektivní výstava při příležitosti 100 let od narození

Plzeňské oslavy vzniku republiky

Miroslav Horníček – 100. výročí narození

Odhalení busty M. Horníčka

Vzpomínkový večer na Miroslava Horníčka ve Velkém divadle

Plzeň Design Week – přehlídka současného designu

Další akce

Ples města Plzně ve stylu 1. republiky

Osmičková traumata – výstavy a besedy – cyklus výstav, besed a přednášek

Electroswing Plzeň

Výstava Čas a okamžik (v rámci festivalu Smetanovské dny)

Tvůrčí ohlédnutí za únorem 1948 – literárně hudební pořad

Smetanovské dny – hudební festival

Vyhlášení hudebních cen Žebřík

Jeden svět – festival dokumentárních filmů o lidských právech

Výstava fotografií „Město Plzeň a republika československá“ (pestrá obrazová kolekce o městě Plzni v prvních letech samostatné republiky ze sbírek Národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni)

Finále Plzeň – filmový festival

Sousedské procházky 1918-2018

Slavnosti svobody Plzeň

Plzeňské dvorky

Fresh festival – festival dobrého jídla a pití

Plzeňská muzejní noc

Noc kostelů

Světový pohár v orientačním běhu

Evropský den sousedů

Den Plzeňské Madony – oslavy vzniku Diecéze plzeňské

Výstava Vilém Heckel – 100 let od narození

Triatlonový festival Plzeň 2018

DronFest 2018

Výstava 25 let Nadace 700 let města Plzně

Mezinárodní folklorní festival CIOFF

Po stopách Jaroslava Bradáče (1876-1938) – vypravení speciálního parního vlaku s výstavou věnované životu a dílu sběratele lidových písní J. Bradáče

Skupova Plzeň - 33. ročník mezinárodního festivalu loutkového a alternativního divadla

Výstava Plzeňské děti republice k narozeninám

Oblastní slet Sokolské župy Plzeňské

Divadelní léto pod plzeňským nebem

MČR a MSR v silniční cyklistice

Pohádkové náměstí

Výstava Reflexe osmičkových roků v dílech současných umělců regionu

Letní barokní festival

Výstava Plzeňský salón 2018 s podtitulem Republika očima současných výtvarných umělců

Osudové osmičky – výstavní akce Galerie města Plzně ve veřejném prostoru

Za dveřmi je … divadlo! – programový blok festivalu Živá ulice

Skvosty s vůní benzínu

Okamžiky století (1918-2018) ve fotografiích ČTK

Výstava Barva na ulici – rok 1918: smrt a život

ME v paralukostřelbě

Živá ulice

Výstava Rok 1968 v Plzni

Mnichovská dohoda – Plzeň vzpomíná – projekt s multimediální projekcí a využitím fotografií a dobových dokumentů připravovaný ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Plzeňskou filharmonií, o.p.s.

Multimediální koncert na FDU spojený s instalací uvnitř i vně budovy

Výstava Osobnosti, události, slavnosti plzeňské kultury 1918-2018 – nově vytvořená díla žijících plzeňských autorů, kteří se inspirovali událostmi let 1918-2018

Architektura „osmičkových roků“ – přednáškový cyklus a série komentovaných prohlídek vybraných architektonických realizací

Festival polévky

Výstava Hvězdy stříbrného plátna a Plzeň

Výstava Plzeňské divadlo v době první republiky

Mezinárodní festival Divadlo

Dny vědy a techniky

Nejen Mnichov 1938

Výstava k 100. výročí narození generála Miroslava Štandery

Československo (stále) v nás – koncert s námětem spolupráce českých a slovenských umělců s českými a slovenskými písněmi a písňovými cykly – v rámci festivalu Plzeňský podzim

Výstava Osmičky na konci letopočtů v české historii a v dějinách města Plzně

Pilsner Fest

Můj život s … festival o životě s odlišností

Dobrých 100

Sto let života ve stoleté republice

Treffpunkt – Bavorsko-český festival

Koncert česko-slovenské vzájemnosti s Plzeňským dětským sborem, Bratislavským detským zborem a Folklorním souborem Plzeňáček.

Děkuji, bylo to krásné! – koncert Václava Marka a jeho Blue Star s Plzeňskou filharmonií

Libuše – slavnostní představení k výročí vzniku ČR